2# Keep The Streets Empty For Me

Počet ulovených modrých barev na vlasy - 0/10

Zničené sluchátka - 0,25/1

Bad karma - 4/10

Střelených vlků 7/10

Chuť vykroutit něčí krk - over 9999 thousands/10

Šalalala. Nevím, jestli jste si všimli, ale život je dost nechutný. Moc sladký. Pak moc slaný. Kdyby byl jídlo, tak jistě ne žádná pochoutka.
Jak nad tím přemýšlím… mám ráda přecukrovaná či přesolená jídla. Nejvíc ze všech. Haahh.

Autorčin momentální stav.
(Ano, zase se pokouším animovat ¬___¬

Ali se kouká na vlky. Ty americké. Z MTV. (Ano, mluvím o Teen Wolf. Ne, není mi dobře.)
Ale oficiálně se k tomu nepřiznávám. Teda ano. Napůl. Tak trochu. Malilinko?

*kašle*
Však víte, keep your friends close, but your enemies closer.

Ne, vážně, zas tak zlé to není. Dobře, máme tam otravnou Mary Sue, random Loosera, dost trochu klišoidní děj a vážně netuším, co pil kameraman přes celou první sérii, ale chci to taky, jenže i tak... se to dá?
A taky mají Stilese a.k.a. Dylen O'Briena! Ha! Co víc chcete?!
Konečný argument: Odehrává se to v Bacon Hills. Sice to město asi leží hned vedle Meyerovic Forks a celkově jsem za celou první sérii a prvních pár dílů druhé neviděla jediný bacon, ale naděje umírá poslední!

A k tomu malý spoiler: Z Lydi a Jacksona se na druhou sérii stane chodící továrna na čokoládu. Důkaz.

Jinak si uklidňuju nervy Fevre Dreamem od R. R. Martina. Klasická upírovina, a tak.
Napadá mě: chcete pak recenzi? A nejen na Teen Wolf, či Fevre Dream, klidně i na něco jiné? (Básnická otázka, asi je vám i tak nacpu. :D)

Pokud jde o tu barvu, tak...
Ještě v úterý jsem byla pro modrou barvu na vlasy. Totiž. Tady Ali byla půl roku napůl domodra. Pak se ji to vymylo a přes léto mělo svou vlastní hnědou a jemný přechod konečků do blond. Momentálně to vypadá, že jsem si na konečky namáčela v karamelu.
Do školy jsem chtěla být zase ta modrá, ale víte jak, já a mít pro jednou štěstí. Samozřejmě, že tu nemají modrou&zelenou barvu, samozřejmě, že moje kadeřnice je na dovolence, samozřejmě, že budu muset ke kadeřnici až ve Vídni. To zas bude zážitek, vysvětlit ji, co a jak. Teda. Jakože špréchenuju dojč. Jakože dobře. Jenže se u kadeřnice se cítím jako největší magor ať to je, kde to je. Drže mi palce, abych nakonec neskončila s osím hnízdem.

By the way. Proč to kroucení krků. *udloubne kousek z mrtvolky* Měla jsem od věci víkend. Přes celé čtyři dny byli jakési slavnosti ve městě. Chvilku to vypadalo, že tu i někdo vážně žije. Asi proto jsem nemohla ani vystrčit nos z domu, že. Aby mě neznásilnil příliš prudký vítr, nebo nějak tak. Na rozdíl od celé mé hordy, toto, přátel, kteří pak celá staletí básnili, jak super to je. Okey, bylo to super, to jim neberu. Jsem ráda, že se bavili. A taky chápu, že je víc fajn rozebírat ty koncerty, než poslouchat Aliino nesmyslné kňourání nad Stilesem.  But still… i zvířátko, jako já, má emoce. Myslím.
Ale aspoň jsem byla na jednom koncertu. A měla cukrovou vatu. A díky ní rudý ňufák. A veřejně hipsterčila. A Supergrass&I should coco.

A asi tak.
Zítra je velký den, jdu si koupit pořádné paličky na jezení. Konečně. Ty od Číňanů mi lezou na nervy, grrr. Vždy je polámu a pak se cítím jako masový vrah nevinných paliček. Minule jsem v Bahii viděla jedny naprosto nádherné, že láska na první pohled. Jen aby mi je nikdo nevzal. Pokusili by se o to! Vrrr.

Hummhumm. Úpřimně, pomalu nevím, o čem psát. Ale psala bych. Rada do budoucna: nepít do desáté večer cappuccino. Jakkoli sladké je.

Asi se nakousnu do dalších dílů Teen Wolf. A popřemýšlím nad tématy článku, tyhle zápisky vás asi moc nebaví. Mám několik nápadů, tak uvidíme, co a jak. 

Takže, pakuju se, jdu otravovat zas o dům dál.