3# The Rise and Fall

Pozor, velice fotogenický článek. Pokud máte rádi své oči, tak čelem vzad.

AjasofjewofijsdadJSEM VE VÍDNI! FINALLY! HA!
Whatever.

Hohoho. Al si tady už nenápadně shryzala vedle nehtů celou ruku a pocintala celou klávesnici. Jak super to už je. Zítra je škola. Hahh. Dostali jsme rozvrhy. Hahh 2x. A tak nervózní jsem jen protože nemůžu najít svou pilku. (:
Pán napravo je Jacoby, Frankiina oblíbená příchuť makrónku kamarád, co taky rád. Přemýšlela jsem, že bych mu taky mohla věnovat článek, jenže mám o něm strašně málo obrázku. Erlich zu sein, tenhle je jediný pořádný digital a ani tento ještě není hotový. Vesměs mi pomalu dochází pořádné obrázky. Skvělý nápad, dávat do jednoho článku vždy tolik obrázků, když mi jeden samotný dal zabrat nejméně hodinu. :'D
A Primadonna je zas že aww. Marina a její hudba si sice žijí na naprosto jiné planetě, ale z nepochopitelných důvodů ji v pohodě chytám a často si povídáme. Je úžasná.
Al byla včera nakupovat. Do školy, což je relativně ok. A taky si koupila šaty. Což už ok vůbec není.
Aby bylo jasné, já a šaty si moc nerozumíme. Prostě jsme si nesedli, však víte, stane se. A jsou od Bershky. To vysvětluje vše.
Jenže tyhle jsem si hned zamilovala, nemohla jsem je tam nechat, ummh. A taky jsem si koupila svetr, tak zlatě roztahaný, vejdeme se tam dva jenže koho bych tam chtěla, tam moc nechce. A mám nové boty.
A napadlo mě, že když už mám ten blog, tak bych vám to škaredě mohla nastrkat pod nos.
Na kvalitu jsem se zvysoka vykašlala, ale na to jste si u mě zvykli, co?


Prvně, tak trochu lihgtovně, ty boty.

Vzpomínala jsem něco o pokašlané kvalitě? Myslím, že to bylo slabé přirovnání. Jinak jsou černé s jakýmsi nádechem krajky. Tu duhu jsem nimi propletla já.
Mimochodem, ke koupi bot se váže velice vtipná historka.
Totiž, vychytala jsem strašně zlatého prodavače. To zlatíčko chytlo všechno to teplo, co jsme ním přešli v létě. ('Estli chápete, na co myslím.) A seriózně, ještě se mi nestalo že by mi někdo natahoval a otáčel v nohu v botách a následně je doslova láskyplně hladil.
Ty boty. Ne mou nohu.
Nebo aby se o mě opíral při vysvětlování. Ne, vážně, pokud se po mě nenápadně válí osoba mužského pohlaví tak
a) je teplá
b) je to ženská
c) je psychicky narušena.
Ale že byl vážně zlatý. Někdy ho budu muset zas navštívit.

 

Ony šaty. Nahoře jsou vybíjené, jsou tam takové tupé špičky.

A ano, je my jasné, že jsem na té fotce až nechutně chudá, brr, musím přibrat. Sic, taky byl supr nápad, fotit se světlem za zády, sluníčko mi sežralo skoro celou ruky. Zas tak chudou ji nemám ani já. >__<
Jinak, v tomhle půjdu zítra do školy. Že zážitek to bude. Pro mě i je.

Menší bonusek:

Století a půl jsem dostala od jedné tehda důležité osoby jedno triko jako výměnu za své. On to mé spálil, já to jeho rozstříhala. A jsem docela spokojena s výsledkem.

Co si o tom myslíte? (:

A jinak, těšíte se vy na školu? A ona na vás?