Sunday, October 6, 2013

28# Get over it.

cheeky tee is cheeky.

Heyy~~
Nějak jsem doufala, že Tee vas zdistractuje rozptýlí dost na to, abyste zapomněli, že existuje i něco jako pokračování článku.
(Mimochodem, za inspiraci děkuju Laně.)
I když teda, celkově bych považovala za menší zázrak, kdyby si vůbec někdo vzpomenul na tento blog, po tom, co jsem si neodkašlala už víc než měsíc. Err.
Je docela smutné, že poslední pořádný článek jsem psala někdy uprostřed prázdnin. Nebylo to ještě k tomu takový ten attention whore nejsme-vůbec-usmrkanec-co-chce-jen-něčí-pozornost zápisek?
Hrozně ráda bych zas rozběhla blog, ale nejsem si jistá, jestli bych to vůbec zvládla. V poslední době spím od osmi do osmi a ještě i tak zaspávám na všem, co považuju za vhodné. Krom toho se mi nějak zcizila celá blogová komunita, chmm chmm. Nějak ztrácím nadšení pro věc.
Když jsme u ztrácení věcím nevím, jde mám nabíječku a mám skoro vybitý mobil. béé.
Ale zas na druhé straně si kolikrát vzpomenu, že jéé, o tomhle by se super psalo na blog a jéé, to je geniální nápad na článek. Jen mi chybí to třetí jéé, protože si k tomu nesednu, no.
A v první řadě na to vše nechci tlačit, takže to momentálně asi nechám tak, jak to je, a když budu mít zase chuť psát, tak budu... psát?

Mini lifeupdate: ušmykla jsem si vlasy a mám je teď jen po ramena, jsem teasery ukázkami z American Horror Story tak zteasovaná mimo*, že to snad ani fyzickypsychicky možné není a konečně čtu zase Kinga a je to, jako bych se vracela domů. c:


Tak, to bude asi vše pro teď. Seeyalaterguyzzzz.

*Nenápadně se snažím vedle anglicizmů - jestli vůbec tohle můžeme nazvat anglicizmy - používat české výrazy, ale tohle nešlo doslovně přeloži tak, aby to neznělo, jako bych seděla před počítačem 24/7, dívala se na slideshow s Evanem a srkala mountain dew.