▲ L I ▲

Δlia ' Δls' Tanebrae
16y.o./f/Vienna
Momentálně studuje ve V., snaží se tvářit inteligentně a moc nemrkat.

Ta osoba, co má pořád špinavé ruce od grafitu, černou čáru v lepším případě jen přes půlku ksichtu, do krvava rozpraskané rty (No joke, už mi to leze na nervy, mám tam hrozné krátery.), žmoulá nějakou knihu a vždy ji dusí sluchátka (Srsly, já jsem ten magor, co poslouchá hudbu i na třídní fotce.).
Takže je vlastně dost lehké odhadnout, odkud fouká vítr.
• Neustále si čmárám a s radostí tuto vysoce destruktivní činnost tituluju jako kreslení.
Jinak, kdybych měla popsat svou tvorbu, tak asi jde něco pokoušející se tvářit secesně - aspoň teda secesní autoři jsou ti, co mě nejvíc inspirují -, takové to pobledlé a pokroucené… něco?
Většinou se víc koncentruji na ženy, prostě se mi kreslí jednodušeji a přirozeněji, ale v poslední době se to snažím vyvážit.  Δ taky dost často na obrázku střídám plno detailů, natlačených na jedno místo a pak zase velké, prázdné plochy. Však to můžete sami posoudit >> Full of Napalm <<. Mimochodem, kdo ví, proč právě tento název?

• Jsem dost nervózní&netrpělivá osoba a nestále si lížu, hryžu a trhám ústa.  Δ pak že vypadají, jak vypadají.
Krom toho i strašně neprakticky založená.
Představte si situaci - jste v kavárně a chce si osladit svůj čaj. Jenže cukr se přilepil na spodek sklenice a nedokáže ho vysypat, nemluvě o tom, že lžička se vám nevejde přes krk skleničky, abyste ho aspoň vyškrábali. Devět z deseti osob tam vecpe rukojeť lžičky a tak poštěklí ten cukr, logicky.
 Δlia se pokusí roznásilnit krk sklenice tou hrubší částí lžíče a nakonec uraženě vypije
neoslazený čaj, naštvaně si mrmlajíc.
Kdyby takové dýchání nebylo automatické, tak jsem mrtvá. Sakra, proč je žít tak složité?
Kdo by chtěl slyšet o dalších yayy how funny historkách, tak často plivu relativně deníčkovité články do >> Letters for [f] <<
• Mám dost intimní vztak ke knihám. Strašně rychle se do nich zamiluju, jenže na druhý den potkám nějakou jinou, která má, čijávím, ladnější dějové linie a hned je všechno jinak. Jen v poslední době vůbec nemám čas na čtení, i když na tom pracuju. Sama taky něco škrábám a snad se to časem dostane i sem.

• Bez hudby bych asi vážně nepřežila ani den. Těžko bych nějak ohraničila to, co poslouchám. Zvykává mi hrát vše, od indie/alternativní hudby,  přes dubstep k všemu, co končí na core, až někam k agressive/vintage pop, místy mi do toho vleze grunge, často popíjím čaj s metalem, old school rockem, přitahují mě underground skupiny, punk a sakra, na víc si teď nevzpomenu. 

Random fakty:
Pokud mám nějaké motto, tak to  asi bude 'What's the point of aiming low?'. 

Nemám ráda lidi vyšší, než já. Takže se pokuste být víc, než mých 177cm!

Mám nezdravou úchylku na číslo 7 a písmeno f.  Δ kvůli tomu na každé februarovité stvoření, hlavně pokud se narodilo sedmého.

Ikdyž to tak možná nevypadá, vždy se snažím všem vyhovět. 

Můj naprostý ideál krásy je Poeova Ligeia.

Mé ne až tak úžasné já.


2 comments:

  1. Jéé, mě bys měla ráda! :D Já mam jen 173 cm!
    Co v tý Vídni vlastně studuješ? (Byla jsem tam rok a půl zpátky, je to tam boží!)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Dvojjazyčné reálné gymnázium, aka hell. :D (Aneb když se naprostý antitalent na matiku vecpe na reálně zaměřenou školu.)

      Delete