Wednesday, February 5, 2014

29# somewhere another pretty vein just died

Ali měla hrozně nostalgickou chvilku a přemýšlela a přemýšlela a přemýšlela a pak si najednou vzpomněla, že aaaahh blog!
A tak jsem tu.
Tentokrát se ani už nepokouším o žádné trapné řečičky jako 'jooo popracujeme na tom, nějak to tu skopu, to dáme, děcka!'
Protože asi ne. Upřimně nevím, jestli sem ještě vůbec někdy něco napíšu. Možnájo, možnáne, možnátrochu.
Ono je toho ještě strašně moc, co chci ještě říct, ale úplně se na to teď necítím.

Kde jsem to ale byla? Nostalgická chvilka?
měla jsem se učit matiku, ale
vedle toho jsem si čmárala.
packu nahoru, kdo vše to zná?
Vše to začalo tím, že jsem si dala re-reading Loupferu. Pro nezasvěcené: jedna z nejúžasnějších HP povídek své doby, nečekaně dobrá na to, že autorky psaly vlastně samy o sobě. (Víte, jak takové případy někdy končí. Špatně.) Vážně, klidně je alhailuju - a to se mi nestává často. Jsou jedním z důvodů, proč řvu víc než je normální u TÉ scénky se Siriusem.
+ je to důkaz, že dobrá ff je dobrá i s překlepy a chybami.
Jediným problémem Loupferu je, že ho holky nikdy nedopsaly.




Random observation: Proč se už nepoužívá slovo sketa? Právě jsem ho objevila a je ávsom.



Nevím, jestli znáte ten pocit, když vám poskočí srdce, protože hooo, tys taky vyrůstal na hp? a taky jsi měl šuplík plný větviček hůlek? a vypisoval si si na cetlík všechny kouzla z knihy? no shit! musíme být soulmates!'!1!
Srsly, možná se hrozně ráda tvářím jako emancipovaná&samostná&svobodná&nezávislá, ale asi nejšťastnější jsem byla, když jsem byla v nějaké skupince a všichni věděli, že mi prostě k sobě patříme - i bez nějakého znamení zla, haha - i když jsme k němu měli takhle blízko. A tohle možná zní, jako bychom byli nějaký menší komunistický svaz, ale chápete, co tím vším myslím, errm, doufám.
Na druhé straně je tu pak ten nechutný pocit, když si uvědomíte, že po sedmičce už není osmička (nebo v případě Loupferu třicítka) a najednou sedíte na houpačce sami. Hrozné to ticho potom.

Ehh, co jsem to vlastně chtěla? Původně jsem asi chtěla udělat hezkou okluku a skončit u toho, že asi nechávám blog jako otevřený příběh, až na to, že v mém případě je to bez cliff hangeru a nikdo si nebude hryzat nehty nad mým osudem.

Já a moje it's-way-past-my-bedtime myšlenkové pochody.

*psala jsem to o čtvrté ráno*
Random observation no 2: Nikdy jsem si neuvědomila, že jsem před tím vždy mívala blogy s tmavým pozadím (jsem musela nahodit dark atmosféru že) - až na tenhle. Už na začátku jsem se chtěla přizpůsobit bílému pozadí obrázku.
Well, not anymore.

Ali, the master of procrastination. Mám psát na angličtinu o Damned Chucka Palahniuka, vedle toho se hrabu v jeho twitteri.
To mi připomíná, že mám v poslední době hroznou úchylku na rešeršování. Pokud máme nějaký úkol a mám čas náladu si k němu pořádně sednout, tak jsem schopná donekonečna o tom číst a hledat informace. Ale úpřimně, pochybuju, že na dvou A4 stihnu vzpomenout Chuckyho článek o burned tongue fenoménu.
Stejně mi jde jen o to, abych co nejdéle odkládala samotné psaní.

Random observation no3: Veděli jste, že ball gag se jmenuje ball gag? Já ne. A googlování 'little ball that makes you shut up' taky nepomohlo. Děkuju Ansí za to, že je.
Jinak. Potřebovala jsem to z vědeckých důvodů.

Všimli jste si, jak logický tenhle článek je? Ty myšlenkové pochody?
Já taky ne, to je v pohodě.
Asi jsem si odzvykla od psaní, ale tak, stává se.
Snad se ještě uvidíme.

ALS.

11 comments:

  1. Achjo, proč teď všichni končí /nebo pauzují/ s blogy? I když já mám co mluvit, že... Taky s tím chci v blízké době seknout, jelikož mám tak narvanej rozvrh, že si připadám jak na dvouoboru. No nic.
    Takže doufám v tvůj epochální návrat, muhaha. ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Nějaká krize :D I když já mám spíš pocit, že všichni jsou v poslední době super aktivní a jen já spím. :'c

      Delete
  2. To nééé! Nechci, abys skončila! Ne a ne a ne!

    ReplyDelete
  3. Och, láme mi srdce, keď si predstavím, že nebudem čítať tvoje články.:( Minimálne obrázkami a stories ma musíš zásobovať v správach! A dúfam, že sa to predsa len zmení... dostaneš chuť blogovať... etc...
    Aaaa mega awesome picture, yeah, i know the feeling a layout je tiež awesome.:3
    Btw good luck s recenziou, to napíšeeeeš, chuť k researchu ti celkom závidím, pre mňa je to vždy najhoršia časť.:D

    ReplyDelete
  4. skoda...pribehy mam radsej ukoncene, ale s blogmi to asi tak nikdy nejde.. myslim, ze toto bol jeden z najkreativnejsich blogov vôbec.

    ReplyDelete
  5. Kouknu na ledničku - jedla bych. Kouknu na postel - spala bych. Kouknu na učebnici a - nic. :D A když se k tomu už konečně dokopu, tak stejně i ta bílá stěna je zajímavější!! :D Takže znám, znám. :)))

    ReplyDelete
  6. Ty ses ale děsně dlouho neozvala! -_-
    Je k pochopení, že se ti nechce psát, ale snad tě zas chytne "slina". Ono blogů jako ten tvůj moc není a prodírat se těma všema srajdama na blog.cz a blogspotu, kterymu nerozumim, to je prostě nuda.

    Ale víš, že tmavá je blbá na oči? :( Trošku mě to uspává, ale to nevadí.

    Tož zas někdy!

    ReplyDelete
  7. Jo, to čmárání znám, taky to dělám, ale nikdy to nevypadá tak dobře, většinou jsou to kytičky a sračičky :D.
    Dlouho jsme tady nebyla a taková změna! :D! určitě k lepšímu ale! :)
    Vím co myslíš tou otevřenou knihou, taky to je mezi mnou a mým blogem trochu napjaté, stěžuje si, že se mu moc nevěnuju, ale když příjdu unavená ze školy, nemám zájem o techtle mechtle :D

    ReplyDelete
  8. NOPE T_T tenhle blog mi bude chybět, ale třeba tě to zase někdy chytne! n_n

    ReplyDelete
  9. Jo, při učení matiky jsem častokrát dělávala milion jiných věcí :D

    ReplyDelete